Po květnové pauze, vyplněné především hledáním různých způsobů, kde a jak si doplnit vybavení na cesty, a to jak po technické (provozní) stránce, tak po stránce vybavení pro nocování, vaření, a vymýšlením všemožných vychytávek, co a jak dělat lépe, efektivněji, radostněji přišla nabídka na začátku června 2019 zahrát a zdokumentovat jednu svatbu. Dobrá, spojili jsme tedy užitečné s příjemným a rovnou si z toho udělali druhou celovíkendovou akci. Tentokrát na celé tři dny.

Plánování

Nejdřív ze všeho muselo přijít plánování. Hned na začátku bylo jasné, že nikdy a nic nelze naplánovat na hodiny, a vše je nejlepší pojmout jen jako rámcový plán. To znamená, co bychom chtěli ten a ten den dělat, ale jak bude naplánovaný denní program probíhat, to už je lepší přenechat aktuálnímu vývoji. Víc nemá smysl řešit a vyhnete se tím nepříjemný stresovým situacím, kdy "honíte" čas, protože už něco mělo být jinak.

Takže úplně jednoduchý první třídenní plán vyzněl asi takto:

  • Pátek 7. 6. 2019 hraní a focení na svatbě
    Čas, kdy jsme tam měli být byl jediným časovým údajem pro tento den
  • Sobota 8. 6. 2019 10.00 hod Koncert Věry Martinové v Chrastavě
    Opět, čas koncertu byl jediným časovým údajem pro tento den

    Odpolední přesun do Úštěku, kde jsme měli zamluvený kemp, resp. místo v kempu, opět bez bližšího časového určení, prostě až přijedeme, zahlásíme se telefonicky obsluze, která nám otevře bránu a pustí dovnitř. To všechno proto, že ještě nebyla sezóna, kdy kemp jede a večerní účast na koncertu pod vlaštovčími domky.

  • Nocování v Úštěku a vymyšlení nedělního programu přímo na místě.
    Neděle 9. 6. 2019 nedělní program a přesun zpět domů.

Naplánováno a v pátek odpoledne vyrážíme na sjednanou hodinu na svatbu. Já připravený fotoaparát, přítelkyně nachystané flétny. Se stravováním, ani sociálním zázemím tady problém nebude, takže karavan využijeme pouze k přenocování.

Den první, páteční svatba

Po příjezdu na místo vyvstala otázka, kam a jak zaparkovat karavanovou soupravu tak, abychom dobře stáli a zároveň nepřekáželi. To se ukázalo, jako jedna z hlavních priorit při dalším plánování, protože pokud není dostatek místa, je velmi těžké zaparkovat tak, abychom nikomu nepřekáželi. Nakonec vše vyřešil majitel místního autoservisu, který nás nechal na svém pozemku přenocovat. Parkování a nocování vyřešeno, vzhůru do akce.

Den druhý, Chrastava

Po přenocování v karavanu, který jsme ještě neměli vybavený trakční baterií, takže nebylo možné topit, zato ale s krásnými příjemnými peřinami jsme po ranní kávě, kterou naopak možné udělat bylo, protože plyn na vaření již byl funkční a vyzkoušený z prvního výjezdu na Roverské skály, vyrazili směr Chrastava.

V Chrastavě ten den probíhaly Chrastavské městské slavnosti, což bylo spojení dobrého s užitečným a zároveň jsme si vyzkoušeli pohodlné parkování na velkém parkovišti u Penny. Co už bylo horší, bylo přesunutí času koncertu Věry Martinové až na 16h odpoledne. Což byla docela solidní čára přes rozpočet. Ale čekat nebudeme. Procházíme a obhlížíme slavnosti, chvíli posloucháme koncert jedné místní country skupiny, mimochodem moc hezký, absolvujeme malování tetování, podpoříme místní psí útulek a rozhodujeme se, že po obědě se přesuneme do Úštěka.

Druhý den prvního "cestovatelského" víkendu na Chrastavských slavnostech.
Jako návštěvník z města, kde sice nemáme náměstí, ale zato u nás zítra již znamená včera, jsem se mohl na vlastní oči přesvědčit, jak hezky jdou udělat městské slavnosti téměř z "vlastních zdrojů". Místní Skauti, hudební sbory a soubory, country kapela a do tohoto místního koktejlu přimíchaná dvě podvečerní vystoupení. Jedno Hany Zagorové a druhé Věry Martinové.

Den druhý, Úštěk

Nevím proč, ale Úštěk nás něčím přitahuje. Možná to bude tím, že oba máme na toto místo vzpomínky z dětství, kdy se sem hojně jezdilo na pionýrské tábory. A kempy u rybníka Chmelař mají dodnes chatky z té doby téměř beze změn. Příjezd do kempu jsme museli chvíli hledat, a když jsme jej konečně našli, s hrůzou zjišťujeme, že cesta do kempu je slepá a otočit se i v kempu s karavanovou soupravou prostě nelze. Z toho vyplynula další zkušenost: Nemůžete se otočit? Pokud máte jen trochu místa vedle, pak nezbývá nic jiného, než rozpřáhnout, karavan otočit ručně, s autem přejet před karavan a znovu zapřáhnout. A přesně to jsme absolvovali. Další praktická zkušenost k nezaplacení.

Odpolední procházka po Úštěku byla krásná a velmi klidná. Úštěk je totiž mimo sezónu, či mimo vyhlášené akce mrtvým městem. Jediné, co tady velmi dobře funguje vždy, je místní pizzerie u Muzea čertů a navíc jsme objevili útulnou kavárnu s terasou a výhledem do vyhlášeného údolí s ptačími domky. A večer právě pod těmito ptačími domky probíhal koncert, na který jsme se těšili.

Plni dojmů z Chrastavských slavností, přemisťujeme se na další místo v očekávání dalšího koncertu, součásti, druhého ročníku Festivalu Úštěk / Festival Auscha, tedy téměř nové akce. Sobotní odpoledne si zpříjemňujeme procházkou u rybníka Chmelař a po Úštěckém centru. Mezi vietnamskými obchody objevujeme útulnou českou kavárnu U Bílé paní a tady to byl opravdový relax. Doporučujem navštívit všem, kdož na Úštěcké náměstí zavítají. K večeru se přemisťujeme na Ptačí louku pod Vlaštovčími domky na koncert, kvůli kterému jsme sem přijeli. Vůbec jsme netušili, jak úžasný zážitek to bude. Ze spojení pěti hudebních souborů, dětského, ženského, mužského, symfonického a samotné kapely Baťa, vyšel naprosto skvělý a famózní hudební zážitek a tady se nejen sluší, ale musí poděkovat všem, kteří dokázali tak obrovské hudební těleso sladit, odzkoušet, zdirigovat a ve finále odehrát.

Den třetí, Úštěk a Litoměřice

Nedělní ráno slibovalo nádherný den, který jsme se rozhodli strávit relaxem. Nejprve u rybníka Chmelař a pak přišla dohoda na odpolední procházku po Litoměřicích, které nejsou z Úštěku daleko. Vyjeli jsme tedy z kempu, přemístili se na hlavní parkoviště u rybníka a udělali si nádhernou procházku po tiché pláži a přilehlé místní silničce. Pak zpět do auta a vzhůru za dalším relaxem do Litoměřic.

Litoměřice jsou jedním z našich nejoblíbenějších měst, kde se můžeme kochat nádherným centrem, krásnými kostely, vyhlídkami a spleťmi historických uliček. Po vzoru Chrastavy jsme zaparkovali u Penny, resp. na velkém městském parkovišti u Penny a vydali se poznávat krásy Litoměřic.

Třetí, závěrečný den víkendu plného cestování a stále nových a nových zážitků, jsme opět věnovali procházce u rybníka Chmelař, tentokrát i s koupáním Zrzouna, který si po sobotním ochutnání vody myslel, že se tomu vyhne :) Tedy - ne, že by se bál vody, ale prostě proč by se jako měl namáčet, že ano...
Tak, a co s načatým dnem. Zpět domů se nám ještě nechtělo, a tak hurá do Litoměřic. Krásná volba. Lehký oběd v příjemném prostředí Litoměřického náměstí a pak procházka městem k přístavišti a objevení nového kempu přímo u Labe. A pak domů přes Lovosice, cestou podél Labe do Ústí nad Labem, dále podél Labe do Děčína a nakonec v Děčíně přes Labe a pro změnu podél naší Ploučnice domů.

Závěrečné shrnutí

Druhý výjezd přinesl nové zkušenosti s karavanovou soupravou, zážitky ze svatby, městských slavností a nakonec i z překrásného koncertu skupiny Baťa na Úštěckých slavnostech pod ptačími domky. Stihnout se toho dá opravdu hodně a když si s sebou táhnete i ubytování, pak je to velmi příjemný a nedocenitelný bonus.

Alba: