Přeložka ll/270 (268) vnitřní průtah Mimoně

Mapa tranzitních silnicMěsto Mimoň leží na souběhu dvou hlavních regionálních silnic druhých tříd, a to silnice ll/268 z Horního Bousova do Nového Boru a silnice ll/270 z Dubé na hraniční přechod Petrovice u Jablonného v Podještědí.

Dopravní situace v Mimoni nebyla dlouhodobě koncepčně řešena, až teprve zhruba v roce 2006 se začala plánovitě prosazovat myšlenka vnitřního průtahu městem, po východním okraji jeho centra, jako alternativa k velkému obchvatu města Mimoně, který byl a dost možná ještě zůstává, v říši snů.

Realizace takovéhoto dopravního řešení, to znamená řešení pomocí průtahu centrem města pro zejména nákladní tranzitní dopravu, by na jednu stranu opravdu přineslo pozitiva ve smyslu zklidnění centra města. Jednalo by se zejména o ulici Panskou, kde je situace opravdu kritická, o ulici Mírovou, ulici Malou a o náměstí 1. máje.

Pozitiva, která tento projekt již přinesl, byly v první etapě nové kruhové křižovatky.
První okružní křižovatku na Kozinově náměstí (původně křižovatka tvaru T) s již připraveným ramenem pro napojení na další část přeložky vedoucí přes Luka k Zámeckému mostu, dokončenou 16. 10. 2011.
Druhou okružní křižovatku na náměstí Čs. armády (původně křižovatka tvaru Y s trojúhelníkovým ostrůvkem a nehodové místo), opět s již připraveným ramenem pro napojení na část přeložky po pravém břehu Ploučnice k Zámeckého mostu, dokončenou a slavnostně otevřenou 5. 12. 2011.
Stavba této kruhové křižovatky s sebou přinesla i nové prostorové řešení náměstí Čs. armády, kde vzniklo nové parkoviště a nové bezpečné místo před městským kinem s moderní zálivovou autobusovou zastávkou. Tady je třeba připomenout, že před přestavbou náměstí Čs. armády měli návštěvníci městského kina k dispozici pouze přilehlé podloubí, kolem něhož probíhala v bezprostřední blízkosti frekventovaná komunikace.
V další etapě s sebou tento projekt přinesl i humanizaci Pražské a Husovy ulice (10. 7. 2013 – 25. 9. 2014), protože i tato akce byla součástí plánované přeložky silnice ll/270 (268), průtahu po východním okraji centra města.

Naopak negativa tohoto dopravního řešení spočívala především v trasování. Trasování celého projektu po pravém břehu Ploučnice, zavdávalo předpoklady pro vysoké investiční náklady, o to víc, když se podle Změny č. 3 Územního plánu Mimoň měla trasa přeložky ještě více přiblížit k řece Ploučnici, a protože nábřeží řeky Ploučnice není na zátěž takovou stavbou projektováno, muselo by se nákladně sanovat.
Další negativum bylo přemostění přes Zámecký most, byl by to vlastně most přes most, což už samo o sobě naznačuje nepřirozenou betonovou estakádu v centru města a zároveň s sebou přináší nutnost celé těleso silnice naprojektovat v určité výšce, aby bylo možné takový „most přes most“ vůbec realizovat.
Další negativní věcí bylo vést přeložku přes čtvrť Luka, kudy se měla vracet zpět na Kozinovo náměstí, resp. hlavní silnici směr Česká Lípa a Jablonné v Podještědí, kde stojí zástavba rodinných domů.

Upřímně: pokud by přeložka sloužila pouze pro osobní dopravu, dejme tomu do 3,5t, pak by to v Lukách nemuselo být zas takové drama, ba naopak, Luka by dostala nové spojení s centrem a se Sídlištěm pod Ralskem, protože součástí přeložky silnice ll/270, vnitřní průtah městem, byla i spojovací silnice místního významu mezi Kozinovým náměstím a Sídlištěm pod Ralskem, procházející právě Lukami. Sídliště pod Ralskem by získalo rychlý výjezd na Českou Lípu a na Jablonné v Podještědí, rychlejší dojezd IZS, (nezapomínejme, že u koupaliště je Dům s pečovatelskou službou) a město Mimoň by získalo lepší dopravní přístup ke koupališti a tolik potřebný další most přes Ploučnici. Zatím máme jen Poštovní a je to jediná možná automobilová spojnice přes Ploučnici.

Nutnost vést těleso silnice přeložky ll/270 vnitřního průtahu městem po zvýšeném valu kvůli Zámeckému mostu, s sebou nese další negativa, která by se dotkla i vzdálenějších čtvrtí, jako Letné, nebo čtvrti č. 5 u vlakového nádraží a to hluk, který by se šířil mnohem lépe, než kdyby bylo těleso silnice na zemi, a to samé by platilo i o emisích jak spalovacích, tak třecích.

Zde je potřeba zmínit, že projekt průtahu městem měl více variant a existovala i varianta bez mostu přes Zámecký most. Tato varianta by míjela Zámecký most po zemi v jeho těsné blízkosti a migrace chodců ze sídliště do města by byla řešena buď klasickým přechodem pro chodce, nebo podchodem. Osobně jsem podobné řešení s podchodem viděl v jedné ze čtvrtí Hradce Králové a opravdu to žádná tragédie není. Z tohoto malého srovnání pozitiv a negativ vyplývá, že kdyby byla přeložka realizovaná ve variantě „pozemní“, tj. bez mostu přes Zámecký most a vedení města by tohle dokázalo občanům včas vysvětlit, možná by referendum dopadlo úplně jinak.

Kompletní prezentace k řešení variant dopravy v Mimoni, aneb jak jsme k přeložce s mostem přes most došli.