Mimoně se může dotknout zvýšená tranzitní doprava

Novopečený ministr dopravy Vladimír Kremlík včera, 18.6.2019, informoval Svaz měst a obcí ČR o tom, že nulové mýto na silnicích prvních tříd není možné zavést, protože by se podle jeho slov zpochybnil tendr na výběr mýtného. Nulové mýto přitom bylo součástí dohody mezi kraji a ministerstvem dopravy ČR a mělo za úkol zabránit, nebo alespoň minimalizovat objíždění silnic prvních tříd, které by měly být pro nákladní dopravu zpoplatněné od ledna 2020 po silnicích nižších, zejména druhých tříd. A to je i případ Mimoně.

 Jaké byly požadavky krajů

Kraje požadovaly, aby se nulové mýto zavedlo na zhruba 600 km silnic první třídy z celkového počtu téměř 900 km naší sítě silnic prvních tříd. Nulové mýto se v případě Libereckého kraje týkalo silnice l/38 od Jestřebské křižovatky směr na Mladou Boleslav a dál až na hranice kraje. Na druhou stranu je třeba zmínit také fakt, že mýto se již pro nákladní dopravu platí na silnici l/13 a to v úseku mezi Bílým Kostelem a Libercem. A kupodivu se žádná katastrofa nekonala.

 

Jaké dopady může mít zavedení mýta na silnicích l. třídy pro Mimoň

Zcela reálné. Katastrofický scénář, kdy bude Mimoní projíždět veškerá nákladní tranzitní doprava odkloněná ze silnice l/38 Mladá Boleslav - Jestřebí,nebo z navazující l/9 Jestřebí - Nový Bor - Svor, nebo z opačné strany ze silnice l/13 Liberec - Bílý Kostel - Svor, se však s největší pravděpodobností nenaplní. Ne každý nákladní vůz, či kamion má potřebu jet přes Mimoň.
Ale už jen fakt, že Mimoň leží na spojnici dvou silnic druhé třídy ll/268 a ll/270, které zpoplatněné nebudou a zároveň tvoří spojnici mezi silnicemi l/38 (l/9) na jihu a l/13 na severu, a mezi D10 (l/16)na východě a l/9 na západě, lze zvýšení nákladní dopravy projíždějící přes Mimoň očekávat.

Přiložená mapka ilustruje síť silnic prvních tříd kolem Mimoně a silnice druhé třídy, které přes Mimoň vedou a zároveň zobrazuje trasy tranzitujících kamionů, směřujících na německé a přes Německo na polské dálnice.

 

MODRÁ SILNICE DRUHÉ TŘÍDY II/270

ŠEDÁ SILNICE DRUHÉ TŘÍDY II/268 (ALTERNATIVA K TÉTO TRASE JE II/262)

ČERVENÁ SILNICE PRVNÍCH TŘÍD I/10, I/38, I/9, I/13

ZELENÁ DÁLNICE D10 (TOTOŽNÁ S I/10)

 

Proč se nebát o silnice třetích tříd

Upřímně - objíždění po silnicích lll tříd pro kamiony velký smysl nemá. Nejen, že jsou to silnice užší, ale často na nich bývají nízké mosty (podjezdy), kamion, tak jak je prezentován v médiích, tj. tahač + plachtový, nebo kontejnerový návěs potřebuje pro podjetí výšku mostu alespoň 4m.

Neumím si vůbec představit využívání silnic lll tříd pro tranzitní přepravu. Z pohledu dopravce, který potřebuje, aby mu vozidlo za den vykonalo nějakou práci, to znamená někam dojelo, nebo někde něco složilo / naložilo, jej po takové silnici, kde se bude "plácat" od vesnice k vesnici, neustále 50km/h a ani mezi obcemi na takové silnici se téměř nikde s kamionem 80km/h snad ani jet nedá, určitě nepošle.

Výkonový rozdíl (kilometrový, časový, nákladový) je oproti dálnicím a silnicím l. tříd obrovský. To už je levnější mýto zaplatit a zakalkulovat do ceny za přepravu.

A už vůbec nemluvím o tom, že na silnicích třetích tříd není pro řidiče kamionů žádné zázemí. Tím je myšleno velikostně odpovídající parkoviště, nebo velikostně odpovídající pumpy s parkovišti. Prakticky nemá kde zastavit, protože silnice jsou užší a okamžitě by vytvořil překážku v silničním provozu. Takže tady nastává i problém s dodržováním bezpečnostních přestávek a povinných dob odpočinku.

Problém se bude jmenovat silnice ll. tříd.

Silnice druhých tříd jsou již dnes využívány jednak pro vyhýbání se placeným úsekům, ale i pro zkracování tras. Na těchto silnicích mnohde najdeme i odpovídající parkoviště, nebo alespoň pumpu, kde se dá bez stresu natankovat, nebo i chvíli, alespoň na krátkou pauzu zastavit. Silnice druhých tříd jsou širší a na takovou silnici se kamion v pohodě vejde. Problém tkví především v tom, že převážná většina obcí ležících na silnicích druhých tříd nemá obchvaty a tyto komunikace vedou přímo městy. Druhý velký problém je únosnost silnic druhých tříd. Tyto silnice jsou podle Silničního zákona určeny pro přepravu mezi okresy, nikoliv pro tranzitní dopravu a proto jejich technická únosnost není taková, jako u silnic prvních tříd, či u dálnic.

Kraje chtějí kompenzace na opravy škod na silnicích druhých tříd

Kraje požadují část peněz z vybraného mýta na opravy škod vzniklých objížděním placených úseků na krajských komunikacích. Za tímto účelem bude vytvořena pracovní skupina, která by měla zároveň i koordinovat rozmisťování zákazových dopravních značek pro tranzit.

Otázkou ovšem zůstává, pomocí jakých ukazatelů se bude určovat částka, která půjde z výběru mýtného na opravy krajských komunikací, jestli by to neměla být spíše částka fixní, kterou by stát krajům posílal povinně. Částka by mohla vycházet např. z určené procentuální účasti na objemu mýta vybraného na silnicích prvních tříd.

(pozn. aut.)

A zase do Mimoně

Pro Mimoň je to o důvod navíc pokročit do fáze realizace zákazových dopravních značek pro tranzit nákladní dopravy. V současné době město pracuje na uzavření Malé ulice pro tranzitní nákladní dopravu. Je to zatím první krůček do mozaiky dopravního značení, které se ještě bude muset k dosažení kýženého cíle realizovat, ale proces je nastartovaný, a to je jednoznačně dobrá zpráva.