Co je a co není tranzit

V souvislosti s nedávným rozhodnutím Libereckého kraje o zavedení zákazu tranzitní nákladní dopravy nad 12t celkové hmotnosti na vybraných krajských silnicích je dobré si také říci, jaké nákladní dopravy se zavedení zákazu tranzitu nad 12t celkové hmotnosti vlastně týká. V této souvislosti existuje poměrně jednoduchá zákonná úprava, ke které si vysvětlíme několik pojmů, abychom věděli, na jakém principu zákon tranzitní dopravu definuje. 

V roce 2015 vyšla novela Zákona 13/1997 o pozemních komunikacích č. 268/2015, která mimo jiné, přinesla i možnost omezení vjezdu některých vozidel, což je to co nás zajímá. Nebudeme tedy rozebírat všechny novelizované paragrafy a zaměříme se jen na jediný, a to na zcela nový §24a, který vše definuje ve dvou odstavcích. Čili opravdu jednoduchá právní úprava:

Odstavec (1) Tranzitní nákladní dopravu prováděnou nákladním vozidlem nebo jízdní soupravou, jejichž největší povolená hmotnost činí 12 tun a více, lze na silnici II. a III. třídy zakázat nebo omezit stanovením místní úpravy provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu2), jen je-li možné využít jinou vhodnou trasu včetně trasy vedoucí po pozemní komunikaci podléhající zpoplatnění.

Co to znamená? Pojďme si text tohoto odstavce rozebrat.

Tento odstavec definuje tranzitní dopravu obecně, jako nákladní dopravu prováděnou nákladním vozidlem nebo jízdní soupravou, jejichž největší povolená hmotnost činí 12 tun a více. Což v překladu znamená, že nezáleží na tom, jestli vozidlo jede "sólo" bez přípojného vozidla (vlek, návěs apod.), nebo v soupravě s přípojným vozidlem (s vlekem, návěsem apod.). Rozhoduje vždy pouze největší povolená hmotnost vozidla, nebo jízdní soupravy zapsaná v TP/OTP vozidla.
Co znamená termín největší povolená hmotnost? Je to maximální možná (technicky přípustná) hmotnost vozidla, včetně nákladu a přepravovaných osob. Tuto hmotnost zjistíte velmi jednoduše, protože je zapsaná v TP/OTP vozidla. A to rozhoduje, nezávisle na tom, jestli nákladní vozidlo jede prázdné, nebo naložené.

Jednoduchý příklad:

  • prázdné vozidlo (pohotovostní hmotnost vozidla) váží 10t
  • plně naložené vozidlo (nejvyšší povolená hmotnost vozidla, o které hovoří zákon) váží 16t

Nejvyšší povolená hmotnost vozidla je vyšší, než 12t, pro toto vozidlo platí zákaz tranzitu a je lhostejné, jestli jede naložený, nebo prázdný.

To samé platí u jízdních souprav:

  • prázdné tažné vozidlo (pohotovostní hmotnost tažného vozidla) váží 5t
  • plně naložené tažné vozidlo (nejvyšší povolená hmotnost vozidla, o které hovoří zákon) váží 9t
  • prázdné přípojné vozidlo (pohotovostní hmotnost přípojného vozidla) váží 3t
  • plně naložené přípojné vozidlo (nejvyšší povolená hmotnost vozidla, o které hovoří zákon) váží 5t

Nejvyšší povolená hmotnost jízdní soupravy je vyšší, než 12t (9t + 5t), proto tuto jízdní soupravu platí zákaz tranzitu a je lhostejné, jestli jede naložená, nebo prázdná.

Ale protože existuje nákladní doprava tzv. nezbytná, to znamená nákladní doprava, která zajišťuje např. zásobování a další specifika, kvůli kterým musí do zákazové tranzitní zóny vjet, existují výjimky, které definuje §24a ve svém druhém odstavci:

Odstavec (2) Za tranzitní nákladní dopravu se nepovažuje užití pozemní komunikace

  1. nezbytné pro dosažení místa nakládky, vykládky, údržby nebo opravy vozidla, sídla provozovny nebo bydliště dopravce nebo bydliště řidiče
  2. složkami integrovaného záchranného systému,
  3. nezbytné pro plnění úkolů ozbrojených sil České republiky a ozbrojených sil jiného státu.

Tento odstavec definuje výjimky, které mohou do beztranzitní zákazové zóny vjet. V podstatě můžeme rozebrat jen bod a), k bodům b) a c) není co psát, tam je to jasné.
Tak tedy jen k bodu a):

  • Za tranzitní nákladní dopravu se nepovažuje užití pozemní komunikace nezbytné pro dosažení místa nakládky / vykládky. To je třeba již výše zmíněné zásobování. V našem "Mimoňském" případě např. kamiony zásobující Penny a Tesco, nebo kamiony nakládající / skládající dřevo u VLS, kamiony jedoucí do Mitopu nakládat / vykládat, apod. Prostě kamiony, které do zóny zákazu tranzitu něco vezou, nebo pro něco jedou. To znamená, že i kamiony, které jedou nakládat / vykládat do Kuřívod do KV Finalu, nebo do Zákup, apod. se už vracet nemusí a mohou pak následně přes Mimoň projet, protože tady (v zákazové zóně) měly nakládku / vykládku.
  • Za tranzitní nákladní dopravu se nepovažuje užití pozemní komunikace nezbytné pro dosažení místa údržby, nebo opravy vozidla. Tak tady to je celkem jasné, pokud v tranzitní zákazové zóně existuje servis pro nákladní vozy, pak nic jiného nezbývá.
  • Za tranzitní nákladní dopravu se nepovažuje užití pozemní komunikace nezbytné pro dosažení sídla provozovny, nebo bydliště dopravce, nebo bydliště řidiče. Pokud provozovna dopravní firmy, nebo dopravní firma samotná sídlí v zákazové tranzitní zóně, pak je logické, že kamiony této dopravní firmy se musí nějak na základnu dostat, nebo z ní vyjet. Stejně tak to platí o bydlišti řidiče, který musí nějak přijet a nějak odjet.

Toto je celá úprava a definice nákladní tranzitní dopravy tak, jak jí vidí zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 v §24a. Úplně jednoduše řečeno, kamiony, které v zákazové zóně nenakládají / nevykládají, nemají tady sídlo firmy, ani bydlište, jsou tranzitní, protože pouze projíždí. A na závěr ještě malá poznámka: zákaz tranzitu se vztahuje pouze na nákladní dopravu o celkové hmotnosti 12t a více. Úmyslně zdůrazněno nákladní, protože např. pro traktory, které jsou v jiné kategorii vozidel, a ač si některé velké traktorové soupravy s kamiony v ničem nezadají, tento zákaz neplatí.