Horní mlýn (Obermühle) - Parametry a vybavení městské elektrárny Mimoň

Podrobnosti
Kategorie: Industriální stavby na Ploučnici
Zveřejněno: 22. 4. 2019 12:45
Napsal Jaromír M.
Zobrazení: 996

Seznam článků

Strana 2 z 2

 Parametry a vybavení městské elektrárny Mimoň: 

  • Pohon parní a vodní
  • Výkon strojů 300 / 120 kw
  • Jmenovitý výkon generátorů 150 kVa, využitelný 98 kVa 

Turbína:

Vodní kolo na vrchní vodu nahradila nejprve Knopova turbína, později nahrazena výkonnější Kaplanovou turbínou s regulátorem a ručním řízením o výkonu 90HP 490 ot. / min., průtočnost 900 l/s, spád 3,8m.

Strojovna 1.:

Generátory:

Stejnosměrný generátor AEG ev. č. 53835 150 kw 430 A, 2 x 175 V 800 ot./min., postaven roku 1927
Stejnosměrný generátor SF 16 ev. č. 34836 34 kw 97,5 A 2 x 175 V 490 ot./min., postaven roku 1921
Třífázový generátor DD 60/1000 ev. č. 55026 60 kwa 380/220 V 91/157 A 1000 ot./min., postaven roku 1940

Parní stroj:

Tandemový s ventilovým řízením 250 a 280 HP 160 ot./min., zdvih 600 mm, průměr nízkotlakého válce 600 mm, průměr vysokotlakého válce 400 mm., regulátor na hřídeli, tlakové mazání se vstřikovou kondenzací. Vyroben a dodán včetně potrubí Teplickými strojírnami roku 1927.

Kotelna:

Ležatý Tischbeinův kotel s válcovým a trubkovým kotlem, 60 m2 výhřevné plochy, pracovní tlak 10 Atm, s plochým roštem. Kotel byl zazděný a dodala jej První Brněnská roku 1899.
Vodotrubnatý kotel se šikmo položenými trubkami systém „TEMAG“, 126 m2 výhřevné plochy, pracovní tlak 15 Atm, s plochým roštem a přehřívačem o 20 m2 výhřevné plochy s úplným potrubím, zazděný dodavatel Teplické strojírny roku 1927.
Tři ležaté jednocylindrové parní napáječky VEIGHT od firmy Schäfer & Bunderberg Ústí nad Labem.
Jedna odstředivá pumpa jednostupňová
Vodní nádrž na studenou vodu 1500 x 2000 x 1000 mm s víkem a vodní nádrž na teplou vodu 1400 x 1000 x 1000 mm s víkem a měděnou parní spirálou.

Strojovna 2.

Generátory:

Stejnosměrný generátor Siemens ev. č. 39722 98 kw 2 x 160 V 306 A 700 ot./min., postaven roku 1940.
Stejnosměrný generátor AF 40 ev. č. 2694 40 kw 350 V 700 ot./min.
Třífázový generátor Křižík ev. č. 37646 30 kwa 220/380 V 1500 ot./min., postaven roku 1938.
Jednokotvový měnič proudu TGM 475 ev. č. 91188 55 kwa 178/153 A 310/360 V 1500 ot./min.
Otočný transformátor ev. č. 2058707 6,5 kwa 12/166 A 259 V, postaven roku 1925.

Rozvody – transmise.
Rozvodna 2 x 150 V – 3 x 220/380 V

Rozvodná síť vysokého napětí po městě (transformátorové stanice):

  • Medlerovy závody
  • EMPE
  • Na Borečku v objektu firmy Blankenstein
  • Müller a Seide
  • Křížový vrch
  • Schneider (rukavičářské závody)

Na modernizaci elektrárny vypracovala projekt firma Ingenieurbüro für moderne Wasserkraft – und andereindustrielle Anlagen Karbitz (Chabařovice) 25. července 1924. Technický ředitel projektu a zároveň majitel projektové firmy byl Anton Schönbach.

Dnešní adresa:

KÚ Mimoň V Lukách č. p. 96/IV

 

Zdroj:

Státní okresní archiv Česká Lípa Fond NMV Mimoň Inv. č. 5–1949
Malá voda – MVE Energetika.cz
Wikipedie otevřená encyklopedie
Josef Klempera Vodní mlýny v Čechách VII ISBN 80-7277-167-1
Josef Jaksch Heimatbuch der Stadt Niemes
Lenka Lyalikoff – historička Vídeň

 

[1] Národní shromáždění Československa se usneslo v roce 1919 na energetickém zákoně (Zákon č. 438/1919) o státní podpoře při zahájení soustavné elektrizace. Zákon byl vyhlášen 22. července 1919 a po čtyřech týdnech vstoupil v účinnost. Zákon definoval všeužitečný podnik jako podnik pro výrobu nebo dodávku elektřiny pro všeobecnou potřebu, náležející státu nebo zemi, korporacím místní samosprávy nebo smíšeným společnostem, ve kterých jsou veřejné korporace zúčastněny alespoň 60 % kapitálu, jestliže slouží soustavné elektrizaci. Takový podnik mohlo ministerstvo prohlásit za podnik všeužitečný a nepotřeboval koncesi k živnostenskému provozování výroby a rozvodu elektřiny. V novém Československu se proto zakládala nová elektrárenská družstva a svazy. 

[2]V severních Čechách byl pro okresy Lovosice, Litoměřice, Ouštek, Česká Lípa, Bor a Benešov nad Ploučnicí založen Ploučnický elektrárenský svaz spol. s r. o. v České Lípě (Polzen - Elektrizitätsverband, G.m.b.H. in Böhm. Leipa. Ale Dubá a Jablonecká oblast se trhly (kvůli vedení rozvodu). Založily vlastní el. družstva, která jak to podle zápisů ze sněmovních tisků vypadá (viz odkaz), zemský správní úřad neuznal. „Dle původního projektu měl tento svaz zásobovati také okresy Štětí, Dubá, Mimoň, Jablonné a Cvikov; okresy tyto nepřistoupily však k Ploučnickému elektrárenskému svazu, nýbrž utvořily proti intencím zemského správního výboru dva samostatné svazy a to: Elektrárenský družstevní svaz v Dubé (Elektrizitätsverband in Dauba, G.m.b.H.) a Elektrárenské družstvo pro Ještědskou župu v Jablonném (Elektrizitätsgenossenschaft für den Jeschkengau in Deutsch Gabel).