Od vyúčtování k odečtům v budoucnosti

Miniseriál o putování tepla z výtopny Hradčany do našich peněženek ukončíme malou sondou do budoucna. Jak by mělo účtování v blízké budoucnosti vypadat? Více transparentní a konečný spotřebitel by měl mít přístup k průběžným datům za zúčtovací období a nikoliv jen jednou za rok, po skončení zúčtovacího období. Z toho plyne vyšší transparentnost a hlavně kontrola naměřených hodnot přímo konečným příjemcem služeb.

Co nás čeká do pololetí roku 2020

Na základě směrnice Evropské Unie, vydané 11. prosince 2018 o energetické náročnosti, by měla být do konce prvního pololetí roku 2020 vydána vyhláška, která bude požadavky vyplývající z této směrnice aplikovat do praxe. Mezi základní požadavky této evropské směrnice patří:

  1. Do 25. 10. 2020
    Všechny měřiče teplé vody a indikátory tepla nově nainstalované v bytech za účelem rozdělování nákladů na vytápění, musí být dálkově odečitatelné.
    Informace o vyúčtování, nebo o spotřebě tepla a teplé vody musí být poskytovány 2x ročně, nebo na vyžádání jednou za 1/4 roku.
  2. Od 1. 1. 2022
    Informace o vyúčtování, nebo o spotřebě tepla a teplé vody musí být poskytovány minimálně jednou měsíčně. V případě dálkově odečitatelných měřičů a indikátorů, mohou být zpřístupněny také prostřednictvím internetu a aktualizovány tak často, jak to měřící zařízení a používané systémy umožňují.

Tyto dva základní požadavky otevírají cestu k vyšší transparentnosti a zejména k vyšší, až téměř absolutní možnosti individuální kontroly spotřebovaných energií.

Důležitým prostředkem pro informování zákazníků o jejich spotřebě energie jsou informace o vyúčtování a roční přehledy. Součástí údajů o spotřebě a nákladech mohou být i další informace, které spotřebitelům pomohou srovnat jejich stávající smlouvu s dalšími nabídkami a využít mechanismy pro podávání stížností a alternativní řešení sporů. Protože však spory související s vyúčtováním jsou častým zdrojem stížností spotřebitelů a přispívají k trvale nízkým mírám spokojenosti spotřebitelů a jejich komunikaci s poskytovateli energie, je třeba zajistit, aby informace o vyúčtování byly jednodušší, jasnější a snadněji pochopitelné a aby byly vytvořeny samostatné nástroje, jako jsou informace o vyúčtování, informační nástroje a roční přehledy, které by spotřebitelům poskytovaly všechny potřebné informace, a umožňovaly jim tak regulovat svou spotřebu energie, srovnávat nabídky a přecházet k jiným dodavatelům.

Toto je další důležitý požadavek. Jednoduchost a srozumitelnost vyúčtování s jasně definovanými informacemi, odkud se ta či ona částka vzala a jak se k ní došlo. Konkrétně si zde popíšeme jednotlivé minimální informace, které budou muset být ve vyúčtování obsažené:

Členské státy zajistí, aby koneční uživatelé měli ve svých vyúčtováních, jsou-li založena na skutečné spotřebě nebo odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění, k dispozici v jasné a srozumitelné podobě tyto informace:

a) aktuální skutečné ceny a skutečnou spotřebu energie nebo celkové náklady na vytápění a odečty indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění;

b) informace o použité skladbě zdrojů energie a souvisejících ročních emisích skleníkových plynů, a to i pro konečné uživatele napojené na dálkové vytápění nebo dálkové chlazení, a popis jednotlivých uplatňovaných daní, poplatků a sazeb. Členské státy mohou omezit rozsah požadavku na poskytování informací o emisích skleníkových plynů tak, aby zahrnovaly pouze dodávky ze soustav dálkového vytápění o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nad 20 MW;

c) srovnání aktuální spotřeby energie konečných uživatelů se spotřebou na vytápění a chlazení za stejné období předchozího roku, v grafické podobě, opravené o klimatický korekční faktor;

d) kontaktní údaje na organizace konečných zákazníků, energetické agentury nebo podobné subjekty, včetně adres internetových stránek, u nichž lze získat informace o opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti, srovnávací profily konečných uživatelů a objektivní technické údaje o spotřebičích energie;

e) informace o souvisejících postupech pro podávání stížností, mediačních službách nebo mechanismech alternativního řešení sporů, podle práva jednotlivých členských států;

f) srovnání s průměrným normalizovaným nebo referenčním konečným uživatelem stejné uživatelské kategorie. V případě elektronických vyúčtování lze místo toho tato srovnání zveřejnit na internetových stránkách a odkázat na ně v těchto vyúčtováních. Vyúčtování, která se nezakládají na skutečné spotřebě nebo na odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění, musí obsahovat jasné a srozumitelné vysvětlení toho, jak byla částka uvedená ve vyúčtování vypočtena, a alespoň informace uvedené v písmenech d) a e).“

Dále směrnice obsahuje požadavek, aby měl konečný zákazník možnost elektronické formy informací o vyúčtování a možnost zřízení elektronického vyúčtování. Zjednodušeně se to dá přeložit tak, že by každý dodavatel energie měl mít povinnost zřídit internetový portál, kde si jednotliví koncoví uživatelé budou moci bezplatně vyhledat informace o své spotřebě s možností elektronického vyúčtování.

Závěrem

Nové uspořádání pravidel pro rozúčtování nákladů za teplo a teplou vodu konečně umožní kontrolu nad tím, co jsme si jako koneční spotřebitelé spotřebovali a kolik nás to stálo. A to všechno jasnou a srozumitelnou formou. A navíc dává možnost elektronického vyúčtování. Konečně.

Odkaz na směrnici 2018/2002/EU