Vyúčtování za služby spojené s bydlením

V dubnových článcích, věnovaných distribuci tepla a jeho následnému rozúčtování, jsme narazili na různé pojmy, používané v „řeči zákona“. Znovu všechny rozebírat nebudeme, nicméně k některým z nich se vrátíme a řekneme si o dalších, kterým bychom měli porozumět, a jak je použít, pokud se nám na vyúčtování za služby spojené s bydlením nebude cokoliv líbit.

Co mohu udělat

Protože jsme se dostali do fáze, kdy už víme, jak vyúčtování služeb spojených s bydlením za rok 2019 dopadlo, a nejsme si úplně jisti, jestli jsme vyúčtování služeb, krom té velké tučně zapsané částky pochopili, můžeme se posunout dál, k dalším možnostem.

Úplně nejjednodušší možností je znovu si pročíst a projít manuály, jak porozumět vyúčtování za teplo a jak porozumět vyúčtování za teplou vodu. V tomto případě je dobré si zároveň zkontrolovat výměru bytu na nájemní smlouvě s výměrou bytu použitou pro rozúčtování tepla a teplé vody. Protože výměra bytu (podlahová plocha) je použita jako jedna z položek k výpočtu nájemného za 1 m2, a stejně tak je výměra bytu, vyjma teras, balkónů a lodžií a vedlejších prostorů, které jsou umístěné mimo byt, (podlahová plocha určená k vytápění) použita k výpočtu nákladů za teplo a za teplou vodu. V bytech, kde není balkon, terasa, ani lodžie a nepočítá se případně třeba plocha sklepa by se obě výměry měly zhruba shodovat.

Pokud si stále nejsme jistí, jestli je vyúčtování správně, máme druhou možnost a tou je reklamace vyúčtování na Městském Úřadě. V tomto případě je ze všeho nejlepší udělat si čas a dostavit se osobně a nenechat se odbýt obligátními průpovídkami, že za a) vyúčtování je podle vyhlášky 269 / 2015 Sb. a že to město nedělá, a že za b) to dělá externí firma a že se na tuto externí firmu máte obrátit. Ano, vyúčtování je za a) podle vyhlášky, to asi nikdo zpochybňovat nebude, ale mohou být třeba špatně zadaná vstupní data (viz výměra bytu, počet osob v bytě apod.), nebo špatně naměřená vstupní data, mohou být třeba jinak určené korekční koeficienty pro jednotlivé radiátory v bytě… Možností je víc a určitě není na nájemníkovi (příjemci služeb), aby za b) komunikoval s nějakou externí firmou, se kterou nemá uzavřenou žádnou smlouvu. Taková komunikace přísluší městu, jakožto vlastníku nemovitosti (poskytovateli služeb).

Dostáváme se tím k dalším pojmům „řeči zákona“, které si vysvětlíme.

Paragrafy, které nám mohou pomoci

Pojmy poskytovatel služeb a příjemce služeb jsou definovány zákonem 67/2013 Sb.:

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) poskytovatelem služeb

1. vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt využíván na základě nájemní smlouvy

(Vysvětlení odstavce:
vlastník nemovitosti [domu] – vlastní město dům, kde bydlíte?
nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky [byty, vlastník bytu] – vlastní město byt, ve kterém bydlíte?
v případě, že je byt využíván na základě nájemní smlouvy – s kým máte uzavřenou nájemní smlouvu?
Pokud si na všechny otázky odpovíte tak, že vlastníkem domu je město, vlastníkem bytu je město a nájemní smlouva je uzavřená s městem,
pak je poskytovatelem služeb město)

2. společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví

(Vysvětlení odstavce:
toto platí pro bytové spoluvlastnictví, společenství vlastníků jednotek [SVJ], tento odstavec můžeme pro naše potřeby vynechat)

b) příjemcem služeb

1. nájemce bytu

(Vysvětlení odstavce:
pokud máte uzavřenou nájemní smlouvu s vlastníkem bytu [pronajímatelem] a vy jako uživatel [nájemce], pak jste příjemcem služeb)

2. vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví

(Vysvětlení odstavce:
toto platí pro bytové spoluvlastnictví, společenství vlastníků jednotek [SVJ], tento odstavec můžeme pro naše potřeby vynechat)

Nájemce bytu jako příjemce služeb má tedy nájemní (smluvní) vztah pouze s majitelem bytu, jakožto s poskytovatelem služeb. Žádný jiný smluvní vztah ohledně užívání bytu nájemce uzavřený nemá. Z toho lze zcela jednoznačně dovodit, že nájemce bytu, který není majitelem bytu, nemůže mít uzavřenou smlouvu s jakoukoliv externí firmou, která provádí majitelům bytů (domů) vyúčtování služeb za jejich užívání. A z tohoto důvodu není povinen obracet se s dotazy ohledně ročního vyúčtování za služby na jakoukoliv třetí stranu. Jeho smluvní vztah je s poskytovatelem služeb, v tomto případě s městem, kterému ze zákona platí zálohové platby za teplo, teplou vodu, studenou vodu (vodné a stočné), společné osvětlení, odpadky apod. A je tedy opět ze zákona oprávněný chtít od města relevantní informace. Pořád se jedná o jeden jediný zákon 67/2013 Sb.

Když selže domluva

I to se stává. Dvě strany se prostě nedohodnou, každá má jiný názor, jiný úhel pohledu, jinak se ke konkrétnímu problému staví. Pak, pokud to budeme chtít řešit dál a dopracovat se k tomu, kde a jak se naměřené hodnoty vzaly, za co vlastně platíme, pak nezbude nic jiného než písemná námitka proti způsobu a obsahu vyúčtování. Tu bychom měli podat neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování. Vyřízení takto uplatněných námitek musí být uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

§ 8

Nahlížení do podkladů k vyúčtování a vypořádání námitek

(1) Na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů.

(Vysvětlení k odstavci:
tento odstavec počítá s písemnou žádostí a povinností doložení veškerých podkladů k vyúčtování nejpozději 5 měsíců po skončení zúčtovacího období.
Zúčtovací období je v našem případě stanovené na jeden kalendářní rok
[01. 01. – 31. 12.], takže nejpozději 5 měsíců po skončení zúčtovacího období na konci května vyprší)

(2) Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

(Vysvětlení k odstavci:
tento odstavec počítá s písemnou námitkou proti způsobu a obsahu vyúčtování ve lhůtě 30 dnů od doručení vyúčtování a se stejnou lhůtou 30 dnů k vyřízení námitky.

A jak je to se samotným placením?

Vyrovnání přeplatků a nedoplatků ponechává zákon buď na dohodě, nebo dává lhůtu max 4 měsíců od doručení vyúčtování. Na oficiálním webu města je k tomuto tématu krátké povídání, i s lhůtami, které si město představuje.