Sekat, nebo nesekat

S nadcházejícím jarem opět vyvstává otázka, jakým způsobem se bude přistupovat k městské zeleni. Toto hodně rozvětvené téma, které se do jednoho článku nevejde rozdělíme na více podtémat, která postupně v jednotlivých tématických článcích probereme. V tomto článku se zaměříme především na městské trávníky. Nejprve si ale definujme, co všechno vlastně pod pojem městská zeleň spadá.

Co to vlastně městská zeleň je

Městská, nebo také veřejná zeleň, zahrnuje kromě „klasických“ položek, jako jsou trávníky, jednotlivé stromy, stromořadí, parky, lesoparky, aleje a pouliční zeleň, také městské a příměstské lesy, mokřady a ostatní hospodářsky nevyužívanou zeleň.

Jaké funkce dokáže zeleň zastat

Mimo město, to jsou hlavně funkce hospodářské, krajinotvorné, protierozní a vodohospodářské. Ve městě ještě navíc mohou přinášet i funkce zdravotní, okrasné, či estetické. Přímo ve městě nám může městská zeleň v podobě stromů poskytnout v létě velmi vítanou korekci teplotních rozdílů a v případě rozkvetlých trávníků třeba i druhovou rozmanitost.

Všeho s mírou

Při údržbě veřejné zeleně se často řeší otázka, jaký směr nastavit. Zda jít ekologickou, nebo estetickou cestou. Jako příklad lze uvést náš mimoňský městský park, ze kterého se pomalu ale jistě stává lesopark s náletovými nepůvodními dřevinami, které by tam asi nejraději neviděli ani památkáři s absolutně neudržovaným středem, kde by mohla být třeba klidová zóna. Na druhou stranu necháváme krásně esteticky upravenou plochu mezi cyklostezkou a městským parkem v jednom místě zarůstat již druhým rokem neposekanou trávou, pravděpodobně v mylném dojmu, že někdy možná začne kvést. Zatím začínají růst první nálety a jestli to takto zůstane dalších několik let, můžeme se těšit na nové místo se zarostlou a neudržovanou plochou.

Bezhlavé kroky nikam nevedou

Problematika zelených porostů je velmi široké a obsáhlé téma, které nelze zúžit pouze na jednu otázku, zda trávníky sekat, nebo nesekat. Spíš by bylo lepší zamyslet se nad tím, k čemu ten, či který kus zeleně slouží a podle toho se k němu chovat. Rozkvetlého trávníku se nedocílí pouze tím, že prostě neposekáme, ale tím, že zasejeme druhově pestřejší porosty, které jsou i hostitelské pro různé druhy hmyzu a kvetou. Jinými slovy – pokud chceme kvetoucí trávník, nebo louku, musíme takovou zeleň založit s cílem, že to ve finále bude kvetoucí louka. Ale z místa, kde máme zasetou jen trávu bez dvouděložných rostlin se rozkvetlá louka nikdy nestane, naopak efekt může být zcela opačný a místo může skončit jako rumiště zarostlé nálety a plevelnými travami. Směsí trávy a dvouděložných rostlin zajistíme jak protierozní účinek (tráva), tak rozkvetlé květy (dvouděložné rostliny). A podle toho, co jsme zaseli můžeme následně řešit otázku jak a kdy sekat.

Rozum do hrsti

Pokud nebudeme některá místa sekat vůbec, dopustíme tím šíření plevelů, kterých se v budoucnu budeme jen těžko zbavovat. Dovolíme přerůst travním druhům, které pro to nejsou určené a jediným efektem je vytváření tzv. stařiny. Staré uschlé trávy. Správné sekání travních směsí s dvouděložnými bylinami ve správný čas, na rozumnou výšku, bez mulčování (to znamená odvoz posečené trávy), je prvním krokem k zajištění tolik očekávané biodiverzity. Dalším krokem by mohla být i jiná technika, např. lištové, či bubnové sekačky, ale to už je jiná kapitola. Podrobný pasport městské zeleně, a určení míst, která přejdou do tohoto extenzívního režimu, tj. snížení frekvence sečení, to by mělo být naprostou samozřejmostí.

Sečení a dosévání je prostě nutné

Bez rozumného sečení to prostě dost dobře nejde. Přerostlý trávník, který byl původně určený jen pro nízký vzrůst, to je to nejhorší, co se dá vytvořit. Na to nemusí být nikdo expertem na městskou zeleň, to ví každý, kdo měl kdy s takovým trávníkem, co dočinění. A pokud bychom chtěli péči o městskou zeleň, tedy v tomto případě o trávníky dotáhnout úplně do konce, pak by se k jejich údržbě mělo přidat i pravidelné podzimní dosévání, pokud se vyskytnou holá místa, aby se zabránilo šíření plevelných druhů.

Sečení je prostě jedním z druhů údržby městské veřejné zeleně a rozumným sečením na vhodnou výšku se podporuje i odnožování a tím pádem zahušťování trávníku rostlinami, které tam mít chceme. Bez sekání se začnou šířit jednoleté plevelné travní druhy a na neudržovaná místa začnou nalétat dřeviny, křoviny a vše se pomalu ale jistě změní v neřízeně zarostlá místa, nemající daleko k džungli.