Zálohování PET lahví může zvýšit poplatky za komunální odpad

Česká republika patří ve třídění odpadů k jedné z nejlepších zemí v celé EU. Co se týká PET lahví, umíme jich již dnes vytřídit něco kolem 80%. Do roku 2029 by to mělo být až 90% z celkového objemu PET lahví uvedených do oběhu. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout může být povinné zálohování PET lahví. Na první pohled jednoduché řešení, které s sebou ale může nést i negativní dopad na samotného spotřebitele.

Jak funguje současný systém recyklace tříděného odpadu

Abychom pochopili, proč může být zálohování PET lahví pro koncového spotřebitele kontraproduktivní, musíme si něco málo říci o tom, jak celý systém recyklace PET lahví a tříděného odpadu obecně funguje.

Zjednodušeně lze systém sběru a recyklace tříděných obalových odpadů popsat takto:

Krok 1: Obec zajistí stanoviště pro umístění kontejnerů na tříděný odpad. Každé stanoviště obsahuje kontejnery pro základní vytřídění, jako je papír, sklo, plasty, dále mohou být na stanovišti umístěné speciální kontejnery na textil, nádoby na železný odpad, bioodpad apod.

Krok 2: Obec má smlouvu se svozovou firmou, která zajistí svoz jednotlivých vytříděných složek a vede evidenci o množství svezených komodit.

Krok 3: Na základě evidence o množství svezených komodit zasílá obec správci systému sběru a recyklace obalových odpadů, což je v našem případě firma EKO-KOM, čtvrtletní výkazy o množství vytříděných odpadů (papír, sklo, plasty, kovy a nápojové kartony).

Krok 4: Na základě těchto čtvrtletních výkazů je poskytována obci finanční odměna.

Zhruba takto v kostce by se dal popsat systém nakládání s vytříděným odpadem na úrovni obce. Celý systém je postaven na množství zrecyklovatelného materiálu. Čím více a lépe obec vytřídí, tím vyšší odměny může dostat.

Proč může být zálohování PET lahví kontraproduktivní

PET lahve tvoří významnou část plastového obalového odpadu a pokud by PET lahve místo ve žlutých kontejnerech obecních systémů končily na základě vratné zálohy u obchodníků, může to v konečném důsledku finančně poškodit obce, které by nedostávaly finanční odměny za vytříděné PET odpady. Jeden ze zdrojů obce na financování systému nakládání s komunálními odpady by se tak mohl v lepším případě ztenčit, v horším případě úplně zmizet. V obou případech by výpadek ve zdroji financování odpadového hospodářství musel být nahrazen jiným odpovídajícím zdrojem příjmů buď v rozpočtu obce, nebo by se to v nejhorším možném scénáři mohlo dotknout i občanů samotných.

Proč zrovna PET lahve

Ne všechno, co vyhodíme do žlutých kontejnerů je bez problémů recyklovatelné. Něco jde recyklovat snadno, něco hůře, ale pořád to ještě jde, něco však již recyklovat nelze. Nerecyklovatelný zbytek pak lze využít buď na downcycling, nebo končí jako TAP (tuhé alternativní palivo) ve spalovnách, nebo cementárnách. PET lahve patří do skupiny velice snadno recyklovatelných obalů a v dnešní době už tvoří celkem dobře ceněnou surovinu pro další výrobní procesy a „starou“ PET láhev můžete najít třeba ve fleecové bundě, v tepelně – izolačních materiálech, v palubních deskách automobilů, nebo prostě v nové PET lahvi.

Zálohování by mělo pomoci ekologii

Pokud se začnou PET lahve zálohovat, nepochybně dojde ke zmenšení objemu volně vyhozených PET lahví a dojde i k celkovému zvýšení tohoto vytříděného materiálu. Problém je ale v tom, že k žádoucímu zvýšení objemu recyklovaných PET lahví dojde prostřednictvím obchodních řetězců a obchodníků, kteří se tomu budou muset přizpůsobit a vložené investice se budou muset někde projevit, dojde k tomu mimo obecní sběrný systém, který na tom bude tratit a zvýšené náklady na tříděný odpad se také budou muset někde projevit.

Ne všechny zálohované PET lahve se znovu naplní a použijí. Jednocestné PET lahve, jako např. dvoustěnné PET lahve na pivo, tak jako tak nejsou určené k opětovnému použití, a tak jako tak skončí jako „PET flakes“ – tj. jako nadrcený polyethylen pro další využití. Tedy úplně stejně, jako kdybychom takovou PET lahev hodili do žlutého kontejneru.

Shrnutí

Celý systém sběru tohoto druhu tříděného odpadu, tedy PET lahví tak jak jej známe dnes, tj. nezálohované PET lahve do žlutých kontejnerů je u nás podporován zhruba od roku 2009 na základě dohody ve spolupráci výrobců obalů s obcemi a odpadovými firmami na intenzívním tříděném sběru plastů. V podstatě se dá říci, že rok 2009 byl rozhodující pro to, jakým směrem se u nás v oblasti recyklace nápojových obalů vydáme.

Vyjmout z dobře fungujícího systému „žlutých kontejnerů“ prakticky tu nejcennější komoditu, tedy PET lahve a vytvářet druhý paralelní systém „zálohování“ může být výhodné jen pro toho, kdo spotřebiteli při koupi zaplacené a spotřebiteli zpětně zdarma vytříděné PET lahve prodá jako komoditu k dalšímu surovinovému zpracování. Samotný spotřebitel může jen doufat, že se to jeho peněženky nedotkne.