Staronové meandry na Ploučnici

V minulosti provedené technické zásahy do přirozené trasy koryt vodních toků měly za následek ztrátu jejich přirozené členitosti. Narovnávání toků vedlo ke zrychlení vodních průtoků, ztrátě přirozené akumulace vody a ke ztrátě schopnosti zpomalit povodňové vlny. Zpevňování a zvyšování břehů zase ke ztrátě přirozené flóry a fauny.
Ne vždy je však regulace vodního toku špatná, naopak jsou situace, kdy může významně pomoci, či je dokonce nevyhnutelná. Jde jen o to, regulovat tam, kde má regulace vodního toku skutečný význam.

Kdy je regulace vodního toku v pořádku

Regulace vodních toků obecně, je výhodná zejména ve městech, nebo zastavěných oblastech, kde je zástavba tak blízko vodnímu toku, že hrozí, v případě povodňových vln její zatopení. Regulace (napřímení vodního toku a úprava koryta řeky) také brání rozlivu do jiných částí zastavěného území. Toto všechno jsou důvody, proč byla regulace Ploučnice přímo v Mimoni jediným možným řešením, jak zabránit rozlivu řeky ve městě.

Kdy je regulace vodního toku nežádoucí

Naopak, regulace toku řeky ve volné přírodě je naprosto nežádoucí. Napřímením vodního toku dojde ke zvýšení průtoku, ale tím pádem i odtoku vody z regulovaného území. Zadržování vody v krajině tím pozbývá jakýkoliv smysl, protože regulovaný (napřímený tok řeky) se v podstatě chová, jako meliorační strouha. Z řeky se stává pouze odvodňovací kanál, což přírodě kolem vodního toku velmi škodí. A přesně tohle je případ Ploučnice před Mimoní, tj. v úseku od Stráže pod Ralskem po soutok s Panenským potokem v Mimoni. Regulace řeky, která umožnila zvýšený průtok, byla kontraproduktivní a následky této regulace vodního toku pociťujeme v podobě povodňových vln dodnes. Napřímený regulovaný tok řeky totiž nedokáže zadržet vodu v krajině jako meandry a téměř vše, co do řeky naprší, to také řeka odplaví. Proto se v Mimoni setkáváme s rychlým vzedmutím hladiny Ploučnice po každém větším dešti, nebo rychlejším jarním tání. A místo toho, aby v lukách u řeky cenná voda zůstala, odteče rychlým průtokem a týden po dešti se divíme, že v řece téměř žádná voda není…

Jak to bylo s regulací Ploučnice nad Mimoní

Důvody, které k regulaci Ploučnice nad Mimoní vedly byly spjaté s chemickou těžbou uranu. Jednak byl potřebný přístup pro geologické vrty na místa, která by jinak zůstala, v mokřadních loukách, pro těžkou techniku nepřístupná, jednak bylo potřeba zvýšit průtok v Ploučnici, aby nedocházelo k usazování zbytků sedimentů na říčním dně a byly rychle splaveny.

Protože Uranové doly Hamr, odd. průmyslové výstavby dostaly jakožto investor, v roce 1980 povolení ke vstupu na pozemky v k.ú. Vranov, aby mohly provést regulaci toku Horní Ploučnice, spočívající v napřímení jejího toku, je nyní sanace území postižených těžbou uranu a s tím související revitalizace toku Horní Ploučnice, což není nic jiného, než navrácení toku Ploučnice do původního koryta, na státním podniku Diamo, jakožto nástupnické organizace UD Hamr, aby tuto akci opět jako investor provedla.

A jak to bude dál?

Rekultivace toku Horní Ploučnice v oblasti mezi Novinami a Srním Potokem je součástí projektu „Zvýšení ochrany sídel v povodí Ploučnice před povodněmi“, jehož studii proveditelnosti si nechalo Povodí Ohře v roce 2011 zpracovat. Tato studie měla za úkol posoudit protipovodňový efekt navrhovaných přírodě blízkých opatření s ohledem na majetkoprávní situaci, hydromorfologii toku, vliv na životní prostředí, investiční náklady a požadavky obcí a dotčených orgánů.

Studie zahrnuje úsek od pramene Ploučnice po Českou Lípu, tok Ještědského potoka, Panenského potoka, Svitávky, Boberského potoka, Šporky, Stružnického a Robečského potoka. Studie vytipovala 37 opatření, která svými parametry a významem splňují dostatečný protipovodňový efekt s pozitivním nebo neutrálním vlivem na životní prostředí. Na tato opatření již bylo zpracováno „Oznámení záměru“ dle přílohy § 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. V EVL (Evropsky významná lokalita) Horní Ploučnice se jedná o tyto úseky a opatření, která se Mimoně dotknou:

- Revitalizace Ploučnice, ř. km 81 - 83,6

úsek toku v území dotčeném chemickou těžbou uranu ve správě státního podniku Diamo. Revitalizace se předpokládá až po roce 2030 v rámci sanačních a rekultivačních prací celého území.

- Revitalizace nivy Horní Ploučnice I – Noviny pod Ralskem – Srní potok
V tomto projektu došlo v roce 2018, s přihlédnutím k nesouhlasným stanoviskům majitelů soukromých pozemků sousedících bezprostředně s řekou a tím pádem dotčených revitalizací, ke změně dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR), která se v současné době zpracovává.

a Revitalizace nivy Horní Ploučnice II – Srní potok – Ústí Panenského potoka do Ploučnice v Mimoni.
Jedná se tedy o dva úseky, kdy se v prvním úseku, tj. mezi Srním potokem a Novinami pod Ralskem potkávají a technicky propojují opatření prováděná podnikem Diamo s.p. (revitalizace toku Horní Ploučnice), a opatření prováděná podnikem Povodí Ohře s.p. (revitalizace toku Horní Ploučnice, jakožto součást protipovodňových opatření), viz. mapka.

S revitalizací nivy Horní Ploučnice souvisí další protipovodňová opatření. Z plánovaných protipovodňových opatření na Ploučnici, která se v případě realizace bezprostředně dotknou Mimoně a obcí na Panenském potoce jsou:

- Suchá nádrž Srní potok
Stávající silniční most v obci Srní potok plní v současné době funkci příčné překážky, díky které dochází při povodňových stavech k akumulaci a částečné transformaci povodňové vlny. Cílem opatření je možnost využití profilu pro suchou nádrž (úprava hráze, vybudování bezpečnostního přelivu a výpustního zařízení).

- Suchá nádrž Dubnice
Vybudování retenčního prostoru na Ještědském potoce, který bude mít zásadní vliv na transformaci povodňových průtoků. (toto opatření bezprostředně souvisí s povodněmi na Ploučnici z roku 2010, o kterých byla řeč v tomto článku Povodně na Ploučnici z roku 2010 Pozn. aut.)

- Revitalizace Panenského potoka pod obcí Jablonné v Podještědí
Pro navrácení toku k přírodě blízkému stavu a zlepšení jeho hydromorfologického stavu je vhodné provést zásadní revitalizaci rozvolněním toku v jeho stávající trase bez souběžných koryt.

Revitalizace Horní Ploučnice je součástí projektu protipovodňových opatření, která nám mohou významným způsobem pomoci eliminovat případné nárazové povodňové vlny přicházející z horního toku Ploučnice a zásadním způsobem zlepšit hydrologický stav povodí Horní Ploučnice mezi Novinami pod Ralskem a Mimoní. Škody způsobené regulací toku řeky mimo město však mohly být mnohem vyšší, protože s regulací Ploučnice se počítalo i dál po toku řeky. Pokud by se tato další etapa regulace opravdu realizovala, meandry Ploučnice mezi Mimoní a Borečkem by dnes vůbec neexistovaly.