To, že jsme si hlavní dovolenou v roce 2019 museli rozdělit do dvou zhruba týdenních částí, protože se termín dovolené zhruba uprostřed kryl s jinou akcí, kterou nebylo možné přesunout, natož úplně zrušit, to si necháme na další pokračování v zážitkovém roce 2019. A že zážitkový opravdu byl, dokazuje mimo jiné i tento článek.

Nejprve je potřeba zmínit, že na všech akcích, od samého počátku co karavan máme, s námi jezdí zrzavá jezevčice, někdy slyšící na jméno Adéla. Přítelkyně jí má od štěněte, na auto je zvyklá, výlety si užívá, tak konec konců, proč ne. Což by samo o sobě nebylo nic divného, domácí mazlíčky si s sebou vozí kde kdo, jenže...

Na červenec byly v plánu dvě věci: Jednak konečně zprovoznit trakční baterii, abychom nebyli úplně závislí na elektrických přípojkách a následně účast na Country pláži v Hradčanech, tedy přesněji v Ralsku - Hradčany, což je v podstatě sousední vesnice.

Montáž trakční baterie pro mne není zas tak úplně jednoduchá záležitost a tak jsme vše svěřili odbornému servisu karavanů v České Lípě. Komplet přestavba na úsporné led osvětlení, a montáž trakční baterie včetně dobíječky. Super, úprava se povedla 18. 7. a hned druhý den 19. 7. se chystáme na odjezd do Hradčan. A co se nestalo.

Při už finálním dobalování věcí a vlastně těsně před odjezdem jsme zaslechli usedavé mňoukání, vypadalo to, jako když jde o život. A opravdu šlo. Vedle parkoviště, kde teče řeka jsme zahlédli sousedku, jak zachraňuje tonoucí kotě z řeky, které tam nějaký omezenec vyhodil. Záchranný manévr se podařil, ale co teď dál. Kdo si zhruba 3 měsíce staré kotě vezme, nebo se o něj postará? Hádejte. Ano, správně. Od tohoto dne s námi cestuje další člen našeho teamu, tehdy zatím ještě bezejmenný kocourek, nebo bezejmenná kočička. To ještě nikdo nevěděl. Jediné, co věděli, resp. viděli všichni, byla jeho černá barva a velké žluté oči, které prosily o pomoc a spásu. Hned vyfasoval malou přepravku, co jsme měli doma, kočičí kapsičku, písek, lavor a jelo se. V Hradčanech jsme zakempili, rozdělali vše, co bylo potřeba a pomalu se chystali na Country pláž. "Mladej" (to byl jeho prozatímní pracovní název) byl přesunut do velkého psího boxu Adélky, aby mohl pohodlně a nerušeně spát. Dostal najíst, na písku vykonal potřebu (to bylo další překvapení, že už věděl o co kráčí) a téměř okamžitě usnul v adélčině boxu jako špalek. Původně jsem chtěl napsat, jako když ho do vody hodí, ale myslím, že pro jednou mu to stačilo. Adélka se rozhodla, že ho bude hlídat a tak necháváme v karavanu čerstvou vodu a kolem osmé večer odcházíme na pláž k Hradčanskému rybníku.

Před půlnocí jsme zpět a zjišťujeme, že Mladej pořád spí. Byl tak vyčerpaný, že se ani nepohnul. Adélka dostala odměnu za hlídání, teď už jí jen vyvenčit a hurá i my do pelechu. K ránu přichází bouřka a hned je příležitost otestovat novou trakční baterii. Pouštíme topení na přitopení, vše funguje jak má.

Ráno je Mladej vzhůru dřív než my a pomalu se začíná rozkoukávat, co jak a kde. Hned od prvního dne je jasné, že to bude pěkný lump. Všechno musí ohmatat, potahat, se vším se musí seznámit... No prostě neposedné hravé kotě. Pro jistotu, jestli někomu třeba jen neutekl zveřejňujeme jeho fotografii na Modré síti, jestli se nepřihlásí majitel. Nikdo se neozval a tak od 19. července 2019 máme nový přírůstek do rodiny. Dva kocoury už jsme měli, ale ti s námi nejezdí, takže teď to jsou celkem tři kocouři, z toho jeden kocour - cestovatel a pejsek - cestovatel.