Letní dovolenou jsme chtěli strávit v našich luzích a hájích, protože to byl jednak první delší plánovaný pobyt v karavanu a také proto, že přesně v polovině dovolené byla v plánu jiná akce, která nešla přesunout na jiný termín, natož odvolat, či zrušit. Nakonec to dopadlo tak, že se celá 14 denní dovolená rozdělila na dva zhruba stejné týdenní bloky s tím, že každý týden si vyzkoušíme něco jiného. První týden byl věnován spartánskému kempování, čili žádný kemp, ale ani ještě ne divoké kempování, druhý týden byla zkouška dlouhého přesunu a výdrže nové trakční baterie.

 Zoopark Zelčín u Mělníka

Zoopark Zelčín, je prostředí vhodné spíše pro agroturistiku, než klasické kempování, ale základní servis, jako voda a elektřina nechyběl. Elektřinu jsme ještě použili, abychom před odjezdem na druhou část dovolené měli trakční baterii připravenou a nabitou. Před samotným zakempováním musíme čekat do 14h na uvedení personálem na kempové místo. Máme proto zhruba 3 hodiny čas, který využíváme na prohlídku nedalekého Mělníka. Odpřaháme tedy karavan a hurá do Mělníka nejprve na něco dobrého, následně si město trochu projít. Jen počasí moc nepřeje a s přestávkami mírně, či více prší. Mělník už trochu známe z dřívějších návštěv, jdeme do centra, do Zámecké restaurace na dobrý oběd a do Zámecké cukrárny na kávu a dezertík :-). V centru Mělníka, kolem mělnického zámku, neodmyslitelné dominantě města, na zámeckých terasách a v blízkém okolí s náměstím a infocentrem, kde jsme posbírali nezbytné mapy k prohlédnutí, uběhly 3 hodiny jako voda a jedeme zpět do zooparku zabrat místo, kde budeme stát.

Po zakempování vybalujeme věci a dešťové přestávky využíváme k podvečernímu poznávání ZOO parku a jeho nejbližšího okolí. Vítají nás drobná domácí zvířata; slepice, morčata, kachny, husy slepice, ale také býčci a koně. Mají tady totiž i jezdeckou školu, ale ta pro nás nebude. Naše plány jsou zcela jiné, vodní. Podvečerní procházku zakončujeme v kempu a pomalu se začínáme chystat na zítřejší program, kterým bude jízda na raftu od Vraňan na Vltavě, až po Mělník na Labi.

Na raftu a mezi vodními kanály

V úterý nás tedy čekala vodní zkouška. Tedy lépe řečeno mě, přítelkyně už na vodě byla, takže pro ní to žádná novinka nebude. Na rozdíl od mne, který řídil naposledy v deseti letech parník na plochou baterii. Nakládáme tedy s obsluhou rafty a vyrážíme servisním vozem směr Vraňany. Cestou jedeme podle vypuštěného kanálu, kde se předělávají (zvyšují) mosty, aby sem mohly plout i větší lodě. A jeden most, který nelze zvednout bude dokonce padací... No vida. Kdo by to byl řekl, že tady něco takového uvidíme. Přijíždíme na určené místo, spouštíme raft na vodu a vyrážíme. První dojmy super a vydržely až do Mělníka. Takže prostě super. Na široké řece máte najednou pocit volnosti, klid a úžasnou pohodu. Proud Vltavy nás pomalu unášel k Mělníku a já měl tím pádem dost času naučit se raft řídit. Těsně před Mělníkem dokonce volej, vodáci vědí, já ne. Je to vlastně tak pomalý proud, že můžete veslovat, nebo pádlovat jak chcete a pořád máte pocit, že stojíte na místě. Takový malý vodní nekonečný příběh. Za to na soutoku s Labem to bylo trochu rychlejší, ale hlavně o dost širší a to už nebylo moc příjemné. K oběma břehům zatraceně daleko a pode mnou jen gumový člun. Žádná hitparáda. Tedy alespoň pro mne.

Po vodním výkonu přišla vhod krátká podvečerní procházka kolem místního vodního kanálu a večer jsme plánovali, co podnikneme další den. Opět plánujeme až večer, nebo "na poslední chvíli". Máme to tak vyzkoušené a je to pro nás mnohem lepší, než týdenní plán a pak stres, jak ho při nějakém renoncu dodržet.

Zámecký park Veltrusy

Kdo jste ještě nebyl v zámeckém parku Veltrusy, pak velmi doporučujeme. Obrovský areál nabízí cesty bukovými a lipovými alejemi, kde najdete bývalou sušárnu ovoce, Egyptský pavilon a samozřejmě samotný zámek Veltrusy. Na zámku jsme nebyli, naprosto postačila procházka po krásně upravené zámecké zahradě. Celý park je tak obrovský, že obsahuje samostatné turistické značení. Cesta od zámku zpět k bráně, ke které jsme přijeli byla rovná jako pravítko. Od zámecké brány až k závoře, zhruba 2 km pořád rovně. Tradiční odpolední déšť zavdal příležitost třeba k vyladění fléten a krásné hudby, poslech rádia a zajímavých pořadů na Dvojce. V podvečer se vyjasnilo a po krátké vyvětrávací procházce jsme se na další den rozhodli pro cyklo výlet. Že z toho nakonec vznikne cyklo tůra, to jsme ještě ani v nejmenším netušili.

Cyklo-něco

Čtvrtek byl ve znamení naší zatím nejdelší cyklistické trasy, která vedla přes obec Hořín, s první zastávkou v malém krámku na dobrou kávu a nealko pivo. Pak dál na most přes Labe a následným prudkým stoupáním kolem mělnického zámku a opět sešupem městským parkem k Labi. Další trasa vedla podél Labe, kolem bývalých zdymadel Hadík, dnes šrotoviště lodí všeho druhu. U obce Kly si dáváme oběd z domácích faremních produktů a musíme říct, že vepřový řízek byl doopravdy vepřovým řízkem a ještě teď se nám sbíhají sliny. Z obce Kly vyrážíme dál nad Mělník, tudíž opět do dalšího dlouhého kopce. Kdo by si myslel, že u Mělníka je rovina, tak to se šeredně plete. Ufff... Ovšem nutno podotknout, nad Mělníkem bylo opravdu krásně. Povinné zastávky, kvůli věčně kňourající Adéle, která s námi jela v přívěsném vozíku za kolo, střídaly nádherné výhledy do krajiny. Z tohoto nejvyššího bodu už se jelo dobře až do další obce Borek, těsně u Mělníka. Dali bychom si kafe, ale místní hospoda je zavřená. A samozřejmě nás přepadá déšť. Zachraňuje nás kryté pódium na návsi. Po půlhodině svitla naděje v podobě modré oblohy a vydáváme se na další cestu, tentokrát již do Mělníka. Tady kola raději vedeme, protože cyklotrasa vede rušnými křižovatkami. Z Mělníka to je už jen kousek do Hořína na slíbenou zmrzlinu a hurá zpět domů. Tedy do kempu.

Den pomalu končí, velký Měsíc se s námi loučí a přeje nám zítřejší páteční šťastnou cestu domů. Ujeli jsme krásných 38 km a byla to naše zatím nejdelší cyklistická trasa.

A nakonec...

První část naší letošní dovolené je za námi. Odnesli jsme si spoustu nových krásných zážitků a potvrdilo se nám, že nezáleží na tom, jak daleko jedete, záleží jen na tom, kde chcete objevovat krásu. První raft, první voda, první opravdová cyklistická zkouška, první testovací výjezd na delší dobu s karavanem. Vše se podařilo a druhou polovinu dovolené zkusíme zvětšit vzdálenost a objevit další krásy. Tentokrát krásy Jižní Moravy.