Neděle 17. 10. 2021 Spíme až do roztrhání těla, a nikomu se nechce nic dělat. Je tady tak krásně, že bychom tu klidně relaxovali celé dopoledne. Jenže to nejde, protože nás čeká další cesta. Resp. zbytek cesty do Veľké Lomnice. Takže proběhne obligátní ranní káva, pravidelný a nesmlouvavý ranní úklid a jedeme. Po cestě ještě zastavujeme na malém odpočívadle, kde na WC odservisujeme toaletu a dáme si na sluníčku ještě jednu kávu. A pak vyrážíme na pozemek zabukovaný ve Veľké Lomnici.

Pozemek byla dalo by se říct zatravněná stavební parcela s ohništěm a posezením. Jako základna pro výjezdy do Vysokých Tater naprosto vyhovuje a postačí. Majitel byl super, perfektně jsme si porozuměli, opět nám vše vysvětlil a dal i pár tipů na výlety po okolí. Jeden mini výlet na kopec nad pozemkem jsme absolvovali ještě v den příjezdu po zakempování. Byl odsud nádherný výhled na celé východní Tatry.

Večer jsme si otevřeli vínko a pivko a ve tři hodiny ráno začal někde u nějakého domu zvonit alarm. Otevřu dveře, abych zjistil situaci a kocour Michal toho okamžitě využil a ladným skokem do tmy opustil karavan. S baterkami jsme se ho snažili do půl páté ráno hledat, ale marně. Nakonec přišel sám a byl za hrdinu. Do šesti hodin ráno dělal neskutečný binec, neb se cítil jako dospělý kocour, který může sám ven. A přesto ho milujeme (hajzla ?)